DAROVAT

Řád vznikl v rakouskuském Grazu v roce 1843, kdy jej společně s dalšími mladými ženami – učitelkami založila Antonie Lamplová (později řádovým jménem sestra Františka).  Od samého počátku bylo ve středu zájmu řádu vzdělávání a výchova dívek v křesťanském duchu. Sester každým rokem přibývalo.

V roce 1859 vstoupily do řádu rodné sestry Zahálkovy pocházející z české obce Sloupnice. V Grazu dostaly řeholní formaci a učitelské vzdělání. Stále v nich sílila touha jednoho dne působit také v českých zemích.

V roce 1888 získávají sestry Zahálkovy požehnání biskupa Zwergera a začíná se působení řádu v Čechách. Původně jako zastoupení rakouského řádu, zanedlouho již jako samostatná kongregace. Prvním místem působení jsou východočeské Slatiňany, konkrétně malý dům č. 8 na Starém náměstí, kde pod vedením sester působí mateřská škola.

Přibývá nových sester a rozrůstá se i záběr kongregace: v roce 1896 kupuje klášter v Koclířově a o rok později staví budovu katolického učitelského ústavu v Chrudimi. Řád má štěstí v tom, že nalézá dobrodince: mecenáškou jeho aktivit je hraběnka Stadinová.

Počátkem 20. století se přidávají další činnosti: gymnázium v Praze, výchovná činnost v sirotčinci v Nymburce, v Praze na Kampě péče o nevidomé a další práce v různých městech. Komngregace má v té době mladou, schopnou představenou Matku Xaverii Fürgottovou, má také již mnoho přátel a dobrodinců v řadách kněží a příslušníků řádů.

První světová válka zasáhla celý svět a školské sestry nebyly výjimkou. Přesto se jim podařilo nesnáze překonat a některé jeho členky pomáhaly i mimo české země, například na Slovensku nebo ve Spojených státech. V meziválečném období se i dál rozšiřuje spektrum aktivit, jež sestry realizují, třeba o nový mateřinec na Břevnově či stavbu nové budovy gymnázia na Vinohradech.

Nejtemnější doba začíná rokem 1939 a německou okupací, v rámci níž je sestrám zabráněno pokračovat ve školské činnosti. Ani po válce se situace nezlepší, když komunisti postupně zestátní kongregaci majetek a sestry naženou do práce na polích či v továrnách. Část ze sester v té době začne působit v sociálních ústavech. Situace se o něco málo zlepší během šedesátých let, nicméně i tak po se většinu doby socialismu nemůže kongregace věnovat svému poslání.

Změna k lepšímu přichází v roce 1989, tedy rok po staletém výročí založení řádu. Socialismus konečně padl, vrátila se demokracie a v roce 1991 se navrátil i majetek, byť mnohdy v zuboženém a zanedbaném stavu.

V současnosti Školské sestry opět aktivně působí v oblasti, která je od počátku jejich posláním, tedy ve vzdělávání a výchově. Kromě toho, že poskytují budovu pro Arcibiskupské gymnázium také poskytují ubytování studujícím dívkám (v Brně a v Praze, kde jde o Křesťanský domov mládeže u sv. Ludmily), provozují mateřskou školu ve Šlapanicích, duchovní centrum v klášteře v Hoješíně nebo ambulanci klinické psychologie v Liberci.

crossmenu